Prospíváte zdraví

Děti, které se pravidelně delší dobu pohybují venku v přírodě, jsou odolnější, méně často a kratší dobu nemocné, především méně často nachlazeny. Je pravděpodobné, že pobyt a hra venku v přírodě jim přináší i další zdravotní výhody, související například s možnou prevencí astmatu, nižší pravděpodobností krátkozrakosti nebo příznivým formováním cév na mikrovaskulární úrovni. 

Foto: Zuzana Machová

Lidé žijící na místech s relativně větším množstvím zeleně mají nižší nemocnost, v porovnání s lidmi žijícími na místech s malým množstvím zeleně. Tento jev se týká celé řady fyzických i psychických nemocí a je zvlášť patrný u dětí, u kterých je pravděpodobnější, že se právě v okolí domova více vyskytují. Podobně je u lidí žijících více v zeleni nižší úmrtnost, a to především úmrtnost zapříčiněná nemocemi souvisejícími s krevním oběhem. 

 Fyzické zdraví jistě nezávisí jen na pobytu venku, ale na mnoha dalších faktorech jako jsou strava a celkový životní styl nebo vrozené dispozice. Přesto se prokazuje, že pravidelný kontakt s přírodou na fyzické zdraví příznivý vliv má.  Mnohé tyto skutečnosti můžeme dobře vysvětlit pouhým zvýšením fyzické aktivity, pohybu, spojené s pobytem venku a dostatkem okolní zeleně, která k příjemnému pobytu venku vybízí. Další skutečnosti však ukazují, že pobyt v zeleni, dokonce i jen samotný výhled na zeleň, přinášejí zdravotní výhody, které dostatkem pohybu vysvětlit nelze. Například se ukázalo, že pacienti v nemocnici v pokoji s oknem do zeleně se rychleji uzdravují a mají menší počet pooperačních komplikací v porovnání s pacienty v jinak totožném pokoji, ale s výhledem na cihlovou zeď. Nebo že krátká procházka v zeleni má v mnoha ohledech několikanásobně příznivější dopad na zdraví než jiné druhy pohybu či sportu. Je pravděpodobné, že zeleň na nás působí tak, že zvyšuje fungování imunitního systému. Mnohé zdravotní výhody nám zeleň přináší i snížením stresu a jeho účinku na zdraví nebo snížením mentální únavy. I když je příznivý vliv zeleně na lidské zdraví nesporný, stále nevíme přesně, jakými mechanismy se tak v lidském organismu děje.

Co například odhalil výzkum:

Studie v Nizozemí zkoumala šíři příznivých účinků zeleně na lidské zdraví. Snižuje příroda množství všech nemocí, nebo jen některých? Bude naopak díky blízkosti přírody některých nemocí přibývat? Vědci prozkoumali lékařské záznamy více než 345 000 lidí a roztřídili výskyt nemocí do 24 různých kategorií stanovených v souladu s jejich mezinárodní klasifikací. Tyto kategorie tak zahrnovaly celou škálou nejběžnějších nemocí vyskytujících se ve všeobecné lékařské praxi, jako jsou nemoci kardiovaskulární, neurologické či mentální, nemoci pohybového ústrojí, dýchacích cest, zažívacího traktu apod. Pro každého pacienta dále vědci vypočítali procentuální zastoupení zelených ploch vyskytujících se v okolí jeho bydliště. Do výzkumu dále zahrnuli demografické a socioekonomické charakteristiky pacientů. K čemu vědci došli? U lidí žijících ve větším množství zeleně v okruhu jednoho kilometru od jejich bydliště byl statisticky významně nižší výskyt 15 z 24 zkoumaných kategorií nemocí, výskyt žádné z nemocí přitom nebyl vyšší. Tento vztah byl silnější u dětí a lidí s nižším socioekonomickým statutem, nejspíše proto, že tyto skupiny obyvatel jsou méně mobilní a tráví více času v blízkosti svého domova.

Více informací o přínosech kontaktu s přírodou najdete v publikaci Děti venku v přírodě: ohrožený druh? 
​Publikace ke stažení ZDE