Jste spolu tady a teď

Rozvoj sociálního chování dětí jistě nezávisí jen na tom, jestli si děti hrají venku. Přírodní prostředí nás ale tolik nezatěžuje stresem a agresivitou, naopak nám dáva dostatek prostoru a času pro pěstování zdravých vztahů. Rodič v roli dobrého průvodce má pro děti velký význam. Upevňování sociálních dovedností mohou podpořit i dobře připravené aktivity, ať už probíhají venku nebo uvnitř.

Foto: Zuzana Machová

Ukazuje se však, že přítomnost či nepřítomnost zeleně a přírodního prostředí mají vliv na podobu sociálních vztahů u lidí samy o sobě. Potvrdilo se, že v jinak identických lokalitách a domech, ve kterých žijí lidé obdobných charakteristik (socioekonomické zázemí, věk, pohlaví, vzdělání apod.), se v lokalitách bez okolní zeleně objevuje ve společnosti podstatně více násilí a zločinu, ubývá sociálních vazeb mezi lidmi, obyvatelé méně znají své sousedy a cítí se izolovanější. Naopak v zelení obklopených lokalitách lidé tráví více času venku, rozvíjejí své vztahy se sousedy, více se cítí být součástí společnosti a významně se snižuje i počet spáchaných trestných činů. Série výzkumů dokonce prokázala, že vyšší známky sociálního chování, včetně větší štědrosti, může lidem přinést pouhé ponoření se do přírodních scenérií zprostředkovaných promítáním obrázků. Mohlo by tomu být tak, že zeleň a přírodní prostředí celkově přispívají k lidskému zdraví a pohodě a nezatěžují tak sociální chování lidí stresem a agresivitou, a naopak nedostatek zeleně a kontaktu s přírodou, jakožto nedostatek vhodného prostředí k lidskému životu, přináší negativní antisociální důsledky.

Co například odhalil výzkum:

Vědci z Univerzity v Rochesteru provedli sérii pečlivě připravených pokusů, ve kterých nechali náhodně vybrané studenty a absolventy školy sledovat buď obrázky přírodních, anebo velkoměstských scenérií. U studentů, kteří po zhlédnutí obrázků připustili, že se do nich „ponořili“, došlo také ke změnám jejich „sociálních aspirací“. Pokud se ponořili do přírodních scenérií, více se poté ztotožňovali s altruistickými postoji a orientací na druhé, jako jsou například hluboké a dlouhotrvající vztahy nebo činnosti vedoucí ke zlepšení společnosti. Když studenti dostali 5 dolarů a byli dotázáni, jak je rozdělit, byli štědřejší a více ochotní nenechat si je pro sebe po ponoření do přírodních scenérií. 

Více informací o přínosech kontaktu s přírodou najdete v publikaci Děti venku v přírodě: ohrožený druh? 
Publikace ke stažení ZDE