Věda o přínosech přírody

My a "pár" dalších světových odborníků si myslí, že chodit ven je důležité a zdraví prospěšné. Podívejte se na to, co se o této problematice píše nejen u nás, ale i ve světě.

Hra v přírodě a s přírodním materiálem představuje skvělou možnost k celistvému rozvoji dítěte.  Zapojuje všech pět smyslů: zrak, sluch, hmat, čich i chuť. Umožňuje rozvíjet nejrůznější vrozené dětské schopnosti a stránky intelektu. Přesvědčte se u odborníků.

VĚDA A VÝZKUM O PŘÍNOSECH KONTAKTU S PŘÍRODOU

Člověk jako živočišný druh strávil venku v přírodě převážnou část své historie. Tehdy jistě ani nedávalo smysl se ptát, k čemu je takový pobyt venku dobrý. Až donedávna potom panovalo všeobecné přesvědčení, že pobyt venku v zeleni a na čerstvém vzduchu je pro zdraví člověka prospěšný, a nebylo vůbec třeba pro to hledat vědecké důkazy. 

Dnes stojíme na dějinné křižovatce. Poprvé v historii se z člověka stal převážně městský druh, pohybující se v převážně jím vytvořeném prostředí a trávícím podstatně více času mezi čtyřmi zdmi místností zíráním do elektronických obrazovek médií než venku přítomností v reálném přírodním světě. Poprvé v historii může vyvstat otázka, zda tento náš nový způsob existence není v rozporu s naší genetickou výbavou a zda nezačíná oslabovat naše fyzické i duševní zdraví. Objevuje se poptávka po novém typu zkoumání a snaha probádat, co vše nám příroda a pobyt v ní přináší, aniž si to dostatečně uvědomujeme. To, co bylo dříve tak samozřejmé, se nyní snažíme prokázat vědou. 

V posledních letech se proto z důvodu existující poptávky s výzkumy a články o vlivu přírody na člověka roztrhl v zahraničí pytel. Vznikají nové teorie a metafory popisující náš pobyt v přírodě jako tajemný vitamín G, stejně důležitý pro naše zdraví jako ostatní vitamíny. Nebo naopak vykreslující některé naše zdravotní či společenské neduhy jako poruchy osobnosti spojené s nedostatkem pobytu v přírodě. A tak jak tomu bývá, když se nějaké téma stane populárním, objevují se prvotřídní vědecké práce, avšak také málo podložené spekulace a výzkumy s pochybnou kvalitou.

Při zpracovávání přínosů pobytu, hry a učení se venku v přírodě na těchto webových stránkách jsme se snažili vycházet z takových studií a výzkumů, které lze považovat za kvalitní. Takové výzkumy se opírají o standardní vědecké postupy a metodologii, většina z nich ostatně byla publikována ve vědeckých časopisech a před svým zveřejněním prošla obvyklým recenzním řízením. Tyto výzkumy ve svém celku jednoznačně prokazují význam zeleně na fyzické a psychické zdraví člověka i jeho sociálně zdravé chování. Obzvlášť důležitá je také skutečnost, že k podobným závěrům docházejí zkoumání v různých zemích a kontextech, v různých typech zeleně a u různých aktivit v ní, u různých lidí od dětí po staré lidi na sklonku života a při různých typech a šířích výzkumu. Díky tomu se nejen množí důkazy, ale hlavně se nám skládá celkový obrázek prospěšnosti pobytu v přírodě. 

Přese vše, co výzkum o vlivu přírody na celkové prospívání člověka prokázal, je dobré si stále připomínat hranice současného poznání. Některé možné vlivy přírody na člověka stále nejsou dostatečně zmapované. Někdy zase víme jistě, k jakému prospěšnému jevu dochází, stále však dostatečně neznáme mechanismy, co přesně, jak a proč se to děje. Výsledky výzkumů také v žádném případě nesmíme chápat absolutně. Nemůžeme si myslet, že zeleň a pobyt venku za nás vše vyřeší, že prokázané dopady nastanou hned a u každého. Výsledky totiž znamenají pouze to, že tyto příznivé dopady jsou častější a pravděpodobnější v situacích, ve kterých na nás má vliv zeleň a pobyt v ní, než ve stejných situacích, avšak bez tohoto vlivu zeleně.

Níže předkládáme seznam literatury, ze které jsme vycházeli nebo ze které čerpaly studie, s nimiž jsme přímo pracovali. Ani takto rozsáhlý seznam literatury není zdaleka vyčerpávající, výzkumů a studií již nyní existuje mnohem více a hlavně jich každým dnem přibývá. Budeme se proto snažit nejenom seznam literatury, ale i poznatky uvedené na těchto webových stránkách průběžně aktualizovat. 

Kdo se chce samostatně pustit do studia tématu, doporučujeme jako vstupní přehledové studie v angličtině především práce Frances Kuo Parks and Other Green Environments: Essential Components of a Healthy Human Habitat a Kevina Coyla Back to School: Back Outside. How Outdoor Education and Outdoor School Time Create High Performing Students. Neměli byste vynechat ani sice méně erudovaný, zato však čtivý bestseller od Richarda Louva The Last Child in the Woods – Saving Our Children from Nature-Deficit Disorder. Vstup do tématu v českém jazyce je mnohem obtížnější, protože toho zatím tolik publikováno nebylo. Určitě doporučujeme prohlédnout Český portál ekopsychologie.Za zmínku jistě stojí také článek Marka Fraňka Vliv kontaktu s přírodním prostředím na lidskou psychiku a přehled Výzkumy a studie o vlivu pohybu a pobytu v přírodě, především z oblasti lesních mateřských škol, zpracovaný Magdalenou Kapuciánovou. Dále bychom rádi doporučili semináře k tématu vlivu přírodního prostředí na děti, které nabízí a vede ekopsycholog Jan Krajhanzl

Janu Krajhanzlovi zároveň děkujeme za cenné připomínky při přípravě celé rubriky Proč chodit ven na tomto webu.

 

Seznam literatury:

American Institutes for Research (2005). Effects of Outdoor Education Programs for Children in California. American Institutes for Research: Palo Alto, CA. Dostupné z: www.air.org.

Bartosh, O. (2003). Environmental Education: Improving Student Achievement Evergreen State College, Olympia, WA. Dostupné z: www.seer.org.

Bell, J. F., Wilson, J. S., & Liu, G. C. (2008). Neighborhood greenness and 2-year changes in Body Mass Index of children and youth. American Journal of Preventive Medicine, 35(6), 547-553. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Blair, D. (2009). The child in the garden: an evaluative review of the benefits of school gardening. Journal of Environmental Education, 40(2), 15-38. Dostupné z: www.kohalacenter.org.

Bowler, D. E., Buyung-Ali, L. M., Knight, T. M., & Pullin, A. S. (2010). A systematic review of evidence for the added benefits to health of exposure to natural environments. BMC Public Health, 10(1), 456. Dostupné z: www.biomedcentral.com.

Burdette, H. L., & Whitaker, R. C. (2005). Resurrecting free play in young children - Looking beyond fitness and fatness to attention, affiliation, and affect. Archives Of Pediatrics & Adolescent Medicine, 159(1), 46-50. Dostupné z: www.childrenandnature.org

Cooper, A. R., Page, A. S., Wheeler, B. W., Hillsdon, M., Griew, P., & Jago, R. (2010). Patterns of GPS measured time outdoors after school and objective physical activity in English children: the PEACH project. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 7. Dostupné z: www.ijbnpa.org.

Coyle, K. J. (2010). Back to School: Back Outside. How Outdoor Education and Outdoor School Time Create High Performing Students. National Wildlife Federation. Dostupné z: www.nwf.org

Dyment, J. (2005). Gaining ground: The power and potential of school ground greening in the Toronto District School Board. Evergreen.  Dostupné z: www.evergreen.ca

Dyment, J. E., & Bell, A. C. (2008). Grounds for movement: green school grounds as sites for promoting physical activity. Health Education Research, 23(6), 952-962. Dostupné z: her.oxfordjournals.org.

Emekauwa, E. (2004). They remember what they touch: The impact of place-based learning in East Feliciana parish. Rural School and Community Trust. Dostupné z: www.seer.org.

Faber Taylor, A., & Kuo, F. E. (2008). Children with attention deficits concentrate better after walk in the park. Journal of Attention Disorders OnlineFirst. Dostupné z: jad.sagepub.com.

Faber Taylor, A., & Kuo, F. E. (2011). Could exposure to everyday green spaces help treat ADHD? Evidence from children's play settings. Applied Psychology: Health and Well-Being. Dostupné z: onlinelibrary.wiley.com.

Faber Taylor, A., Kuo, F. E., & Sullivan, W. C. (2002). Views of nature and self-discipline: Evidence from inner city children. Journal Of Environmental Psychology, 22(1-2), 49-63. Dostupné z: lhhl.illinois.edu

Faber Taylor, A., Wiley, A., Kuo, F.E., Sullivan, W.C. (1998). Growing up in the inner city: Green Spaces as Places to Grow. Environment and Behavior, 30, 1 3-27. Dostupné z: lhhl.illinois.edu

Fjørtoft, I. (2004). Landscape as playscape: the effects of natural environments on children's play and motor development. Children, Youth and Environments, 14(2), 21-44. Dostupné z: www.colorado.edu

Floriani, V., & Kennedy, C. (2008). Promotion of physical activity in children. Current Opinion in Pediatrics, 20(1), 90-95. Dostupné z:sf-recpark.org

Franěk, M. (2009) Vliv kontaktu s přírodním prostředím na lidskou psychiku. In: Člověk + příroda = udržitelnost? Texty o proměně vztahů lidí k přírodě, environmentální výchově a udržitelnosti. Praha: Zelený kruh, Edice Apel. Dostupné z: www.zelenykruh.cz

Gardner, H. (1999). Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí. Portál. 

Gopinath, B., Baur, L. A., Wang, J. J., Hardy, L. L., Teber, E., Kifley, A., et al. (2011). Influence of Physical Activity and Screen Time on the Retinal Microvasculature in Young Children. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology, 31(5), 1233. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Gorges, R. (2000). Waldkindergartenkinder im ersten Schuljahr – Eine empirische Untersuchung. Hohenstein: Eigenverlag. www.waldkiga.com

Grahn, P., Martensson, F., Lindblad, B., Nilsson, P. & Ekman, A. (1997). Ute på dagis. Hur anväder barn daghemsgarden? Utformingen av daghems-garden och dess betydelse för lek, motorik och koncentrationsförmaga. Stad & Land, 145. Alnarp: Movium, Sveriges Landbruksuniversitet.

Häfner, P. (2003). Wie schulfähig macht der Waldkindergarten? Eine Studie. In: Kindergarten heute, 4, 2003, S. 32-34.

Han, K. T. (2009). Influence of Limitedly Plants on the Psychology, Behavior, and Health of Students at a Junior High School in Taiwan. Environment and Behavior, 41(5), 658-692. Dostupné z: eab.sagepub.com.

Hinkley, T., Crawford, D., Salmon, J., Okely, A. D., & Hesketh, K. (2008). Preschool children and physical activity - A review of correlates. American Journal of Preventive Medicine, 34(5), 435-441. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Kapuciánová, M. (2010). Výzkumy a studie o vlivu pohybu a pobytu v přírodě. Dostupné z: lesnims.cz

Kellert, S. R.; Derr, V. (1998). A National Study of Outdoor Wilderness Experience. New Haven: Yale University. Dostupné z: rendezvous.nols.edu

Kiener, S. (2004). Kindergärten in der Natur – Kindergärten in die Natur? Fördert das Spielen in der Natur die Entwicklung der Motorik und Kreativität von Kindergartenkindern.. Absolventská práce. Psychologisches Institut der Universität Fribourg. Dostupné z: www.waldkindergarten.ch

Kiener, S., Stucki, S. (2001). Evaluation Naturspielgruppe Dusse Verusse : Zusammenfassung, Elternbefragung. Freiburg. Shrnutí dostupné z: www.dusse-verusse.ch.

Kimbro, R. T., Brooks-Gunn, J., & McLanahan, S. (2011). Young Children in Urban Areas: Links Among Neighborhood Characteristics, Weight Status, Outdoor Play, and Television-Watching. Social Science & Medicine. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Kuo, F.E., Sullivan, W.C., Coley, R.L., & Brunson, L. (1998). Fertile ground for community: Inner-city neighborhood common spaces. American Journal of Community Psychology, 26(6), 823-851. Dostupné z: lhhl.illinois.edu.

Kuo, F.E., & Sullivan, W.C. (2001a). Environment and crime in the inner city: Does vegetation reduce crime? Environment & Behavior, 33(3), 343- 367. Dostupné z: eab.sagepub.com.

Kuo, F.E., & Sullivan, W.C. (2001b). Aggression and Violence in the Inner City: Effects of Environment via Mental Fatigue. Environment & Behavior, Special Issue, 33(4), 543-571. Dostupné z: lhhl.illinois.edu.

Kuo, F. E. (2010). Parks and other green environments: essential components of a healthy human habitat. National Recreation and Park Association. Dostupné z: www.nrpa.org

Lester, S., & Maudsley, M. (2006). Play, naturally: A review of children's natural play. Children's Play Council. Dostupné z: www.playday.org.uk

Lettieri, R. (2004). Evaluationsbericht des ersten öffentlichen Waldkindergartens in der Schweiz. In: Gugerli-Dolder, B., Hüttenmoser, M. & Lindemann-Matthies, P. (2004): Was Kinder beweglich macht. Wahrnehmungs- und Bewegungsförderung im Kindergarten, S. 76-83. Pädagogische Hochschule Zürich. Dostupné z. www.waldkindergarten.ch.

Lieberman, G.A., & Hoody, L.L. (1998). Closing the achievement gap: Using the environment as an integrating context for learning. San Diego, CA: State Education and Environment Roundtable. Dostupné z: www.seer.org.

Little, H., & Wyver, S. (2008). Outdoor play - does avoiding the risks reduce the benefits? Australian Journal of Early Childhood, 33(2), 33-40. Dostupné z: www.earlychildhoodaustralia.org.au

Louv, R. (2008). The Last Child in the Woods. Saving Our Children from Nature-Deficit Disorder. Revised and updated edition. NewYork: Algonquin Books of Chapel Hill.

Lovasi, G. S., Quinn, J. W., Neckerman, K. M., Perzanowski, M. S., & Rundle, A. (2008). Children living in areas with more street trees have lower prevalence of asthma. Journal of Epidemiology and Community Health, 62(7), 647-649. Dostupné z: jech.bmj.com.

Maas, J., Verheij, R. A., Vries, S., Spreeuwenberg, P., Schellevis, F. G., & Groenewegen, P. P. (2009a). Morbidity is related to a green living environment. Journal of Epidemiology and Community Health, 0, 1-7. Dostupné z: jech.bmj.com

Maas, J., van Dillen, S.M.E., Verheij, R.A., & Groenewegen (2009b). Social contacts as a possible mechanism behind the relation between green space and health. Health and Place, 15(2): 586-595. Dostupné z: nvl002.nivel.nl.

Matsuoka, R. H. (2008). High school landscapes and student performance. University of Michigan, Ann Arbor. Dostupné z: hdl.handle.net

Mitchell, R. & Popham, F. (2008). Effect of exposure to natural environment on health inequalities: An observational population study. Lancet 372: 1655–60. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Muñoz, S. A. (2009). Children in the outdoors: a literature review. Sustainable Development Research Centre. Dostupné z: www.apho.org.uk/

NEETF (The National Environmental Education & Training Foundation), & NAAEE (North American Association for Environmental Education) (2000). Environment-based education: Creating high performance schools and students. Washington, DC. Dostupné z: www.neefusa.org.

Park, B. J., Yuko Tsunetsugu, Tamami Kasatani, Takahide Kagawa, and Yoshifumi Miyazaki, (2010). The physiological effects of Shinrin-yoku (taking in the forest atmosphere or forest bathing): evidence from field experiments in 24 forests across Japan. Environmental Health and Preventive Medicine 15(1), 18-26. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Pretty, J., Angus, C., Bain, M., Barton, J., Gladwell, V., Hine, R., et al. (2009). Nature, childhood, health and life pathways: University of Essex. Dostupné z:  www.hphpcentral.com

Ramey, C.T., Campbell, F.A., and Nicholson, J.E. (1973). The predictive power of the Bayley scales of infant development and the Stanford-Binet intelligence test in a relatively constant environment. Child Development, 44, 790-795.

Rose, K. A., Morgan, I. G., Ip, J., Kifley, A., Huynh, S., Smith, W., et al. (2008). Outdoor activity reduces the prevalence of myopia in children. Ophthalmology, 115(8), 1279-1285. Dostupné z: www.aaojournal.org.

SEER (State Education and Environment Roundtable) (2000). California Student Assessment Project: The Effect of Environmentbased Education on Student Achievement. Dostupné z: www.seer.org.

Shin, W. S. (2007). The influence of forest view through a window on job satisfaction and job stress. Scandinavian Journal of Forest Research 22(3): 248–53.

Takano, T., Nakamura, K., & Watanabe, M. (2002). Urban residential environments and senior citizens’ longevity in megacity areas: the importance of walkable green spaces.Journal of Epidemiology and Community Health, 56: 913-918. Dostupné z: jech.bmj.com.

Townsend, M., & Weerasuriya, R. (2010). Beyond blue to green: The benefits of contact with nature for mental health and well-being. Melbourne, Australia. Dostupné z: www.beyondblue.org.au

Ulrich, R.S. (1984). View through a window may influence recovery from surgery. Science, 224, 42-421.

Vošahlíková, T. (2010). Ekoškolky a lesní mateřské školky. Praktický manuál pro aktivní rodiče, pedagogy a zřizovatele mateřských škol. Ministerstvo životního prostředí. Dostupné z: www.mzp.cz

Weinstein, N., Przybylski, A.K., & Ryan, R.M. (2009). Can Nature Make Us More Caring? Effects of Immersion in Nature on Intrinsic Aspirations and Generosity. Personality and Social Psychology Bulletin, 35(10): 1315-1329. Dostupné z: psp.sagepub.com

Wells, N.M. (2000). At Home with Nature: Effects of ‘Greenness’ on Children’s Cognitive Functioning. Environment and Behavior. Vol. 32, No. 6, 775-795. Dostupné z: eab.sagepub.com

Wells, N.M., Evans, G.W. (2003). Nearby Nature: A Buffer of Life Stress Among Rural Children. Environment and Behavior. Vol. 35:3, 311-330. Dostupné z: eab.sagepub.com.

Wells, N. M., & Lekies, K. S. (2006). Nature and the life course: Pathways from childhood nature experiences to adult environmentalism. Children, Youth and Environments, 16(1). Dostupné z: www.colorado.edu.

Wheeler, B. W., Cooper, A. R., Page, A. S., & Jago, R. (2010). Greenspace and children's physical activity: A GPS/GIS analysis of the PEACH project. Preventive Medicine, 51(2), 148-152. Dostupné z: www.ncbi.nlm.nih.gov.

Wolch, J., Jerrett, M., Reynolds, K., McConnell, R., Chang, R., Dahmann, N., et al. (2010). Childhood obesity and proximity to urban parks and recreational resources: A longitudinal cohort study. Health & Place. Dostupné z: www.eoh.pitt.edu.

Hry pro vás a vaše děti!


Drak, velbloud nebo princezna?

| Hledejte roztodivné tvary v kůře borovice

Zapleťte se se slunovratem

| Rozkvetlá pocta slunci

Světýlková hledačka

| Tajemství skryté ve tmě

Stopujeme houby

| Zkuste najít houby, i když nerostou.

Na průzkumu v mraveništi

| Královny, samci a dělnice. Podívejte se na pracovité mravence zblízka.

Tučňákova zahřívačka

| Zahřívací inspirace ze zvířecí říše. Věřte tučňákovi, ten je ...


Co dělat s dětmi venku?

Odebírejte pravidelnou dávku divočin a nápadů.

Přihlásit k odběru