Já a tma

Kdo se tmy (ne)bojí (ne)smí ven. Strach ze tmy je v dětství velké téma, fantazie dětí je bohatá a do temnoty vkládá nejrůznější strašidla. Ale jít po tmě třeba do sklepa dělá problémy i některým dospělým. Z čeho vlastně máme ve tmě strach, když nic konkrétního nevidíme? Původ strachu může být různý a triků, jak se s ním vypořádat, je víc. My jsme pro vás připravili několikastupňovou hru, na které si s dětmi otestujete, jak to se tmou máte. Teď v zimě je na hry ve tmě skvělá doba, smráká se poměrně brzy a pořádnou tmu tak zažijete ještě před večeří. 

Co budete potřebovat:

• baterky, čelovky
• trochu odvahy

1. Na začátku stínu

Potřebujete si na tmu venku teprve zvyknout? To vůbec nevadí! Buďte venku, už když se smráká, v čase „okraje stínu“. Na klidném místě pozorujte nebe. Jak se jeho barva mění? Jaké odstíny modré a černé k vám přicházejí? Zkuste příchod soumraku chvíli barevně sledovat, třeba až do té doby, kdy uvidíte první jasné hvězdy. Ale co barvy kolem, kam se poděly, když je pohltila tma? Pomocí baterky se pak můžete přesvědčit, že vás neopustily. Sníh je stále bílý a tráva zelená! 

2. Jsme tma

Vybavte se na expedici do tmy. Nestačí jen najít odvahu. Vhodné oblečení vám pomůže splynout s nočním světem. Jak se obléct do barev tmy? Maskujte se v tmavém oblečení. V zimě ve sněhu naopak potřebujete oblečení bílé. Maskování vám pomůže v lese, chcete-li se blíže potkat i s jeho nočními obyvateli.

Pozor! Na frekventovaných ulicích a cestách myslete naopak na to, abyste byli vidět. Rozstviťte baterky, nahoďte reflexní pásky. Před auty se ve tmě určitě nikdy nemaskujte.

3. Já a kamarád tma

Jste připraveni na zkoušku odvahy? Být chvíli sami ve tmě, abyste poznali, že tma je stejně krásná a příjemná jako světlo? Najděte si místo na zahradě, v parku, na pasece nebo v lese, kde můžete bez obav nechat svítit baterku nebo svíčku.

Jste-li ve větší skupině, pak jeden z rodičů bude hlídač světla a další mohou vytýčit hranice tmy (hlídat, aby se děti nerozprchly příliš daleko). Dejte pokyn dětem (zvonečkem nebo zahoukáním), ať samostatně nebo ve dvojici poodejdou od světla tak daleko, aby jim to bylo příjemné. Pak si sednou na 5-10 minut. Jen tma a ticho - žádné mluvení ani šeptání.

Hlídač světla aspoň rámcově měří čas, a až se naplní, tak hru domluveným signálem ukončí. Všichni se vrátí ke světlu a mohou sdílet své zážitky se tmou.

Tip: Doporučujeme nedělat z hry soutěž, neučovat, jak daleko od světla mají odejít a nesrovnávat, kdo jak daleko do tmy dorazí. Každý to máme s obavami jinak a je to dobře. Každému jde něco snadno a něco je pro něj obtížnější. Ti více úzkostní nejspíš zůstanou poblíž světla, jiní zase poodejdou dál (my jen hlídáme hranice).

Inspirováno aktivitou Noční hlídky , EarthEducation, SEV Český Ráj Sedmihorky

Máte-li chuť pustit se do dalších her, vyzkoušejte Výlet potmě.