7. 12. Svátek vyprávění příběhů
Co jste venku zažili, viděli nebo objevili? Určitě to stojí za sdílení, tak hurá do vyprávění!
Prosinec je plný různých svátků od Mikuláše přes Lucii, zimní slunovrat až ke svátkům vánočním. Je to období, kdy bychom se měli zastavit a užívat si sváteční atmosféry. V každodenním života běhu to ale není jednoduché, a tak k tomu využijte svátek vyprávění příběhů. Ale nemyslete si, že budete jen ležet za pecí, vyprávět a poslouchat. Abyste měli co vyprávět, určitě vyběhněte ven a hledejte inspiraci pro svoje příběhy tam.
Bylo tu není tu
Listí opadalo, porost zřídnul a objevují se stopy, které po sobě zanechal člověk. Pokud víte, že se ve vašem okolí skrývají nějaké zbytky po starých domech, zřícenina hradu a tak podobně, a jsou to místa bezpečná, vyrazte tam s dětmi. Můžete si na místě vyprávět, co se tady asi stalo, kdo zde dříve bydlel, proč už jsou tu jen trosky. Dětská fantazie vymyslí určitě spousty různých příběhů. A pokud znáte historii místa, nebo se k místu váže třeba nějaká pověst, můžete si ji pak doma vyprávět.
Zážitky před domem
Nechce se vám na dalekou výpravu po stopách dob dávno minulých? Nevadí. Inspiraci pro příběh najdete i cestou ze školky nebo školy a třeba i na hřišti, kam běžně chodíte. Stačí se jen dívat trochu jinak a námět je tu.
Bylo, nebylo
Prosincové dny jsou krátké a tajemné. Úplně vybízejí k vymýšlení pohádek a příběhů ze světa fantazie. Co se asi za temných večerů děje u vás v parku nebo v lese? Neřádí tam třeba skřítkové a víly? Neožívají mohutní Entové? Dětská fantazie nezná hranic a my rodiče do jejich příběhů můžeme snadno vznést i trochu informací ze světa lidí a hodnot naší společnosti. Tak toho využijte a vyprávějte příběhy spolu se svými dětmi. A nezapomeňte, že „na každém šprochu je pravdy trochu!“.
Vyrobte si vlastní příběhové kostky nebo kamínky
Máte staré nekompletní kostky, z kterých už obrázek nepostavíte? Nebo obyčejné dřevěné kostičky na stavění hradů? Zkuste jim dát nový život. Namalujte si obrázky a nalepte je na kostky. Nebo využijte procházku k nasbírání kamínků a nakreslete obrázky na ně. A pak už jen stačí jen hodit kostkami, nebo z pytlíku vylovit pár pomalovaných kamínků, a můžete začít vyprávět. Venku je už sice chladno na to, aby si tam člověk sednul a poslouchal příběhy, ale zkuste si hodit i tam. Uvidíte, že venku budou příběhy dětí i ty vaše mnohem „barevnější“ než doma. A za tu chvilku určitě nezmrznete.
Vyprávění nad fotkami
A když vás přepadne nemoc a ven se jít opravdu nedá, koukněte se na fotky, které máte ze společných výprav a určitě vás napadne taky spousta příběhů. A pokud máte staré fotky, kde jsou venku rodiče jako malí nebo třeba babička s dědou, můžete si povídat, jaké to bylo, když jste chodili ven vy.
Pokud jste si při vyprávění vzpomněli na někoho blízkého, můžete svůj příběh zakončit tím, že pro něj vyrobíte přáníčko. Inspiraci najdete na webu ve hře Hvězdná přání zimního slunovratu.
Přejeme vám spoustu zajímavých příběhů. Budeme rádi, když se o ně s námi podělíte. Své příběhy a nápady můžete sdílet na facebooku nebo poslat e-mailem na jitka.krbcova@terezanet.cz.