Plní si svůj sen

… a zároveň pomáhá.

Plní si svůj sen
Vloženo Od  

Jedete vy nebo vaši známí na dovolenou do Indonésie, na Srí Lanku či jinam do tropů? Nebo se vám jen želvy líbí? Že jsou želvy ohrožené, to už jste určitě někde četli nebo slyšeli. Co ale můžete pro jejich ochranu udělat vy, ať už jako turista nebo jejich obdivovatel? To se dozvíte na následujících řádcích.

„Když mi bylo tak 12, přála jsem si chránit želvy a napsala jsem dopis několika ředitelům ZOO, co pro to mám udělat, abych si svůj sen splnila. Dnes želvy chráním“, říká Hana Svobodová, bioložka, která se ochraně mořských želv věnuje více než 14 let. Vede neziskovou organizaci Chráníme mořské želvy v ČR www.morskezelvy.cz. Jezdí dobrovolnicky zachraňovat želvy do Indonésie a pomáhá želvím centrům na Sumatře, Jávě a Borneu. Posouvá je mentorsky tak, aby dělaly dobře přímou ochranu želv, nepoužívaly bazénky, věnovaly se vzdělávání dětí a práci s místními komunitami.

Hana se snaží informovat o situaci mořských želv a efektivních způsobech jejich ochrany v Indonésii i v České republice, protože mnoho lidí dnes jezdí do tropů na dovolenou a setkává se například s nabídkou želvích vajec ke konzumaci.

Co želvy nejvíce ohrožuje?

Mořských želv je dnes na světě sedm druhů a ohrožené jsou všechny, některé kriticky. Záleží na konkrétní oblasti. Největším problémem je v současnosti rybolov, při kterém se želvy chytnou do sítí, nastražených téměř všude. Třetina chycených želv v sítích zahyne, protože se nedostanou včas na hladinu a udusí se. A například v Indonésii se navíc k rybolovu používá dynamit, přestože je dávno zakázaný.

Dalším velkým problémem je sbírání vajíček a lov kvůli masu a želvovině. K tomu docházelo i dříve, ale ne v takové míře. Karet obrovských je v Indonésii o 91 % méně, než bylo před 2. světovou válkou. Indonésané využívají možnosti rychlého zbohatnutí a když to turisté chtějí, proč by jim to nenabízeli. A to i přes to, že je to nelegální.

Nebezpečné pro želvy jsou i odpadky a vyplavené kmeny, které jim brání dostat se na pláž. Plastové pytlíky, které si želvy pletou s medúzami a jedí je nebo zbytky plastových lahví, které se jim jako malým navléknou na krk a jak želvy rostou, tak je škrtí.

Želvám také ubývá klidných pláží, kde se mohou nerušeně pářit a klást vajíčka. A ani po vylíhnutí nemají ještě vyhráno. Když malé želvy směřují z pláže k měsícem osvětlenému moři, nechají se často zmást světly lamp a hotelů, takže se mnohdy vydají místo do moře, do vnitrozemí.

Pro želvy jsou problémem také změny klimatu, protože u želv je pohlaví určeno teplotně. Když jsou vajíčka v určité fázi vývoje vystavena teplotě 29 °C, narodí se z nich stejný počet samic a samců. Když je teplota vyšší, narodí se jen samice, a když naopak nižší, narodí se pouze samci. Klimatická změna tak vede k tomu, že je víc samic, což do budoucna představuje problém. Želvy jsou na Zemi sto deset milionů let a za tu dobu se musely přizpůsobit lecčemu, ale měly na to čas. Teď jdou ty změny tak rychle, že se přizpůsobit nestíhají.

Jak zachraňuje Hana želvy v terénu?

„Snažíme především chránit vajíčka před pytláky. Vedle toho sbíráme odpad, který na pláž přinese příliv. Pomáhám s ochranou želv na dvou ostrůvkách. Střídají se na nich místní ochranáři, kteří přemísťují vajíčka do bezpečí a každou noc na ostrově hlídkují. Nejdřív jsme vajíčka přemísťovali na oplocenou část pláže, ale jednou v noci tam připluli zloději, vylomili dveře a sebrali vejce z dvaceti hnízd jako ze samoobsluhy. Od té doby přemísťujeme vajíčka jen deset patnáct metrů od původního hnízda, ke kterému vedou stopy velké želvy. Nové hnízdo zamaskujeme větvemi a listím, takže ho zloději nenajdou.“

Jak můžeme pomoct my na cestách i doma?

Jako turisté si dobře promysleme, co ochutnáme a jaké suvenýry nakoupíme. Nenechme se zlákat k ochutnání želvích vajíček, vyhněme se obchůdkům s želvovinou nebo s výrobky z jiných ohrožených druhů. Ideální je, když po nás v navštívené zemi nic nezbyde a my si odvezeme jen zážitky a fotografie. Pokud si chceme nějaký suvenýr přivézt, pak vybírejme třeba ozdoby vyrobené z kokosových ořechů.

Pomoct můžeme i tak, že budeme během dovolené mapovat situaci a nasbíráme data, která budou podkladem pro spolupráci s místními vládami a ochranáři. K tomu je určená aplikace Turtle ranger (ke stažení ZDE).

Pokud se k moři nechystáme, nevadí, pomůžeme i tím, že budeme informace šířit dál, že si s dětmi budeme o želvách, jejich životě, důležitosti a jejich strastech povídat. Využít k tomu můžeme omalovánky, které jsou ke stažení na www.morskezelvy.cz  nebo si zkusíme zahrát hru na záchranáře vajíček na našem webu. Na webu www.morskezelvy.cz  najdeme i další hry, které jsou určené pro starší děti, ale můžeme se jimi inspirovat.

Pomoct můžeme také finanční podporou. Adoptujme si například jedno vajíčko a nebo třeba přispějme na plat ochranáře. Podrobnější nabídka je na www.morskezelvy.cz/pomohu-financne.htm

A jeden pěkný příklad pomoci na závěr

Jedna česká škola, kde Hana přednášela, vymyslela krásnou věc – prý se jim projekt tak líbí, že každé dítě chce dávat měsíčně deset korun. Pro ně to znamená jednou si nekoupit kokakolu a nám to dohromady složí plat jednoho z dvanácti místních ochranářů. Takže je to úžasný počin.

A protože Hanka právě pomáhá na druhé straně světa, sepsala jsem článek na základě jejích podkladů. Jitka K.



Co dělat s dětmi venku?

Odebírejte pravidelnou dávku divočin a nápadů.