Jiné vnímání lesa

O čem hra je:
Přírodu většinou vnímáme hlavně zrakem. Když si ale sundáme boty a zavřeme oči, stane se z procházky lesem intenzivní zážitek pro naše další smysly. Naše chodilda jsou chytrá a velmi citlivá. Cítíme vlhko, chlad, strukturu povrchu, slyšíme zvuky a cítíme vůně, které jinak příliš nevnímáme.

Příprava:
Šátek. Žádnou další přípravu nepotřebujte.

Jak na to:
Sundejte si boty a ponožky a můžete vyrazit.

Při chůzi poslepu je vhodné rozdělit se do dvojic.  Průvodce si rozmyslí trasu, na které se střídají různé povrchy (velké kameny, jehličí, listí, mech, tráva, sucho, vlhko…). Bosonohému zavážete oči šátkem, vezmete ho za ruku a provedete ho pomalu, opatrně a beze slov vybranou trasou. Důležité je jít pomalu, aby nevidící mohl procítit místa a povrchy, kterými prochází a potichu, aby mohl nerušeně vnímat všechny zvuky lesa. Průvodce vede nevidícího tak, aby nezakopl, nikam nespadnul a mohl se na jeho vedení plně spolehnout.

Ptejte se:

1. Jaké povrchy jste cítili? 
2. Co bylo příjemné nebo naopak nepříjemné?
3. Jak jste les vnímali co jste slyšeli a v čem to bylo jiné, než když procházíme lesem obutí a s otevřenýma očima?

Jdeteven.cz fakta: Různé podoby chození, běhání, skákání, padání, lezení, válení či kutálení poskytují dětem nejenom zábavu, ale také rozvíjejí jejich pohybové dovednosti. Podívejte se na další fakta zde