Co bylo tu, už dávno není,
strmá je křivka zapomnění.
Nejsou tu sousedky z Anežské ulice,
zbylo jen průčelí a na něm číslice.
Nelekejte se, nechystáme se vydat básnickou sbírku Jděte ven, ale chystáme pro vás sadu tří questů neboli hledaček. Nevíte, co quest je a kde se u nás vzal? Přečtěte si článek od Blaženy Huškové, zprostředkovatelky cesty questingu z USA k nám.
Moje cesta ke questingu
Když jsem se v roce 2000 ocitla v městečku Woodstock ve státě Vermont na východním pobřeží USA a vydala se na svou první hledačku, netušila jsem, co mi vlastně vstupuje do života. Byla to zábava; procházeli jsme od zastavení k zastavení, a nakonec jsme našli krabici s pokladem ve falešném schodu kamenného schodiště stoupajícího od řeky Ottauquechee. Živě jsem si to připomněla o deset let později, když jsem se díky Fulbright-Masarykovu stipendiu mohla hledačkami zabývat déle a systematičtěji pod vedením Delie Clark, která je spoluautorkou americké podoby questingu. Procházela jsem hledačky na hřbitově, podél řeky, v areálu ekocentra, v parku u muzea nebo v muzeu samém. Nejvíc se mi líbila hledačka, kterou vytvořili žáci třetí třídy místní školy a zabývali se v ní místními významnými historickými osobnostmi, pány Rockefellerem, Marshem a Billingsem. Hledačka mě provedla celým městečkem a nad jejím veršovaným textem jsem se hodně nasmála i trošku dojala – verše osmiletých žáčků občas půvabně klopýtaly. Na místech spjatých se životem oněch tří velikánů jsem pečlivě pročítala pamětní desky a všímala si čísel popisných a letopočtů na domech, abych získala indicie potřebné pro vyluštění tajenky; ta mě nakonec dovedla k pokladu. Byl ukryt v ptačí budce a vůbec nebylo snadné jej nalézt.
Questing je anglické slovo a znamená hledání, pátrání, objevování, cestu za určitým účelem či cílem. Prvním questem prý bylo putování krále Artuše a rytířů kulatého stolu za Svatým grálem. Nestačí totiž vykonat cestu; abyste dosáhli cíle a objevili poklad, musíte se na oné pouti poučit, lépe poznat, proměnit. Počátky questingu jsou spojeny s anglickým letterboxingem (původně anglická outdoorová hra, do jisté míry podobná geocachingu, kombinující prvky turistiky, orientace v terénu a hledání pokladu) a datují se do roku 1854.
Questing bývá někdy překládán jako „honba za pokladem“, ale to je zavádějící. Na questu neboli hledačce se nikam neženeme, neběžíme na čas, ale naopak vychutnáváme v klidu a pohodě každý krok, výhled do kraje, zajímavý detail, vůni kvetoucích lip a teplo slunka, které nám hřeje záda. Quest neboli hledačka je stálá trasa vedoucí obcí, městem či volnou krajinou, aniž by prostředí zatěžovala cedulemi, tabulemi, značkami či ukazateli. Existují i „indoorové“ hledačky – třeba v knihovně nebo muzeu. Narozdíl od geocachingu se obejdete bez chytrého telefonu, GPS přístroje a podobných technických vymožeností; vše, co hledač čili quester na trase potřebuje, je vytištěný jednoduchý text a mapka, tužka, všímavé smysly a bystrý úsudek.
První hledačky v České republice vznikly v dubnu 2012 v Brně a ve Štramberku a od té doby neúnavně questujeme. Hledaček je dnes po celé republice spousta. Kde všude si je můžete projít, najdete na webu www.questing.cz. Všechny hledačky jsou nekomerční, nevznikají „za peníze“ ani na objednávku a za vstup na ně se neplatí. To je jedinou, ale zásadní podmínkou organizace Vital Communities of the Upper Valley, která je vlastníkem ochranné známky questingu.
Hledačky jsou kouzelné, ať je tvoříte nebo „jen“ procházíte. Propojují lidi a místa i lidi mezi sebou. Jdete a všímáte si: oči zaznamenají to, co dosud jen míjely; vnímáte každý závan větru, sluníčko v zádech, travnatou cestičku či městskou dlažbu pod nohama; neodoláte a dlaně smočíte v potoce nebo pohladíte sochu sv. Jana na mostě; vezmete za ruku dceru, synka, manžela či milou, babičce pomůžete do schodů…Vystoupili jste z běžného denního času, jste teď a tady, pusa se vám usmívá sama od sebe a svět se jeví být celkem pěkné místo k životu. Nakonec přijde krabice s pokladem. K datu a podpisu možná přidáte skicu tužkou nebo pár veršů, které vám jen tak blesknou hlavou, a začnete se těšit na příští víkend a další hledačku. Podobně jako někteří lidé systematicky navštěvují hrady, zámky nebo rozhledny, je možné chodit po hledačkách; každá z nich vám pomůže dozvědět se více o nějakém zajímavém místě nebo tématu, a přitom se pobavíte a pocvičíte hlavu i tělo. Oblíbenou hledačku doporučíte známým nebo na ni půjdete znovu s kamarády, kteří přijeli na víkend na návštěvu.
Nechcete questy jen procházet, ale i vytvářet?
Zorganizujte setkání lidí, kteří hodně vědí o vaší obci, její historii či přírodě v okolí a mají chuť se o své znalosti a zážitky podělit. Společně naplánujte trasu a téma hledačky, promyslete tajenku a jednotlivá zastavení. A teď už zbývá vše jen zveršovat, sepsat a nakreslit mapu. Nechte si poradit od zkušených a zkonzultujte svůj návrh s autory jiných hledaček. Svou úžasnou hledačku zveřejněte. Pomoc při tvorbě hledačky můžete najít v publikaci „Questing – tvoříme hledačky pro lidi a s lidmi“, kterou vydala Actaea, společnost pro přírodu a krajinu. Publikace je k dispozici pouze za manipulační poplatek a poštovné. Na webu www.questing.cz najdete také další informace o tvorbě hledaček včetně nabídky odborné pomoci zkušených autorů.
Blažena Hušková
Na tři pražské hledačky se těšte příští měsíc!